101 struktur⁽¹⁴³⁾. Kragel a Toker popsali případ pacientky s bilaterálními angiomyolipomy, které přerůstaly ledviny až k bránici, infiltrovaly tlusté střevo, adventicii aorty a byly nakonec i příčinou smrti⁽²⁶¹⁾. V literatuře jsou však popsány případy angiomyolipomů ve spojení i bez spojení s tuberózní sklerózou, které se nacházely v nejroztodivněj- ších  lokalizacích  včetně  sleziny,  jater,  přední  stěny  břišní,  vagíny,  tub,  měkkých tkání Gerotovy fascie a uteru⁽¹²⁷⁾. Angiomyolipomy jsou typicky žluté až růžově zbar- vené, místy tmavě červené, což závisí na poměrném zastoupení tukové tkáně, hlad- ké svaloviny a ložisek krvácení (Obr. F.1.1.). I když jsou dobře ohraničené, v přípa- dě, že jsou mnohočetné, mohou napodobovat invazivní růst. Vzácně renální angio- myolipom  makroskopicky  extenduje  do  venózního  systému  ledviny,  renálních  žil a někdy i do vena cava. Je popsán případ, kdy angiomyolipom dosahoval až pravé- ho atria srdce⁽⁴¹⁷⁾. Zřídka se může angiomyolipom nacházet v renálním sinusu nebo v jiných pararenálních či retroperitoneálních lokalizacích.   Histologie. Mikroskopicky je rozhraní mezi tumorem a normální tkání ostré. Van Baal a spol. zjistili, že ty angiomyolipomy, které mají mikroskopicky nerovné a ne- pravidelné okraje a  obsahují kalcifikované spikuly a  tubuly normální tkáně ledvin zachycené  do  masy  angiomyolipomů,  jsou  od  pacientů  s   tuberózní  sklerózou. Pacienti s angiomyolipomy bez tuberózní sklerózy tyto znaky neměli⁽⁴⁹²⁾. Konfluentní multifokální angiomyolipomy u pacientů s tuberózní sklerózou vynechávají mezi se- bou  okrsky  normálního  parenchymu  ledviny  a  tím  budí  někdy  zdání  infiltrace. Typické  angiomyolipomy  jsou  tvořeny  směsicí  tukové  tkáně,  tlustostěnných  cév a  hladké svaloviny  (Obr. F.1.2.), která může mít vřetenobuněčný nebo epiteloidní vzhled  a  může  obsahovat  velké  množství  glykogenu.  V  některých  tumorech  však každá z  těchto 3 komponent může převažovat a  tumor může nabýt až extrémního vzhledu. Tlustostěnné žíly nádoru připomínají artérie, ale jsou zcela bez elastické vrstvy. Buňky hladké svaloviny angiomyolipomů, které tvoří tlustostěnné cévy, mo- hou mít radiální orientaci kolem lumen těchto cév. (Obr. F.1.3.). Takovéto cévy jsou pro angiomyolipomy velmi charakteristické a toto radiální uspořádání buněk hladké svaloviny   je   možné   mnohdy   pozorovat   i   kolem   těchto   tlustostěnných   cév (Obr. F.1.2.). Vzácně angiomyolipom může být složen převážně z těchto tlustostěn- ných cév a může tak připomínat spíše vaskulární malformaci než angiomyolipom⁽²⁸⁴⁾. Saegusa a spol. dále popsali angiomyolipom, který sestával zcela z hladké svaloviny a lymfatických cév a byl tak morfologicky identický s lymfangiomyomatózou plic⁽⁴²¹⁾. Jindy se zase může angiomyolipom podobat hibernomu⁽²⁸⁶⁾  nebo, převažuje-li lipo- matózní složka liposarkomu⁽²⁷⁸⁾ nebo, skládá-li se převážně z hladké svaloviny, leio- myomu⁽³⁶⁹⁾. Angiomyolipom, který se skládá převážně z epiteloidních buněk hladké svaloviny a  který sestává převážně z  buněk s  eozinofilní cytoplazmou byl popsán v  minulosti jako "renal epiteloid oxyphil neoplasma"⁽³¹¹⁾  a  potom přejmenován na epiteloidní angiomyolipom (Obr. F.1.4.A)⁽³¹³⁾. Tento typ angiomyolipomu se skládá z poměrně velikých epiteloidních buněk hladké svaloviny, které jsou mírně atypické nebo  mohou  být  značně  pleomorfní,  připomínají  gangliové  buňky  a  obsahují  ne- zřídka obrovskobuněčné mnohojaderné buňky. Takovéto angiomyolipomy se snad- no zamění s  karcinomem⁽³¹³⁾, protože mohou obsahovat četné mitózy i  ložiska ne- króz. Jiným typem angiomyolipomu, který může napodobit epiteloidní nádor, jsou ty vzácné případy, které sestávají z  malých, glomus tumoru podobných buněk, které nemusí mít vyvinutou vaskulární ani lipomatózní komponentu (Obr. F.1.4.B). Někdy může být celý angiomyolipom tvořen malými epiteloidními buňkami hladké svalo- viny (Obr. F.1.5.). Tyto případy angiomyolipomu je třeba odlišit od nádoru z  juxta- glomerulárních buněk ledviny. Někdy je možné, především u  pacientů s  tuberózní 100 Obr. F.1.3. Buňky hladké svaloviny angiomyolipomů, které tvoří tlustostěnné cévy, mohou mít radiální orientaci kolem lumen těchto cév. Obr. F.1.2. Typické angiomyolipomy jsou tvořeny směsicí tukové tkáně, tlustostěnných cév a  hladké  svaloviny.  Charakteristické  je  radiální  uspořádání  buněk  hladké  svaloviny  kolem tlustostěnné cévy.